Zmrzlina ze starých časů
Zmrzlina má dlouhou a bohatou historii. Nebudeme ji však představovat od samého počátku, protože bychom se museli vrátit až do starověku. Proto si při psaní o zmrzlině z minulosti představíme období, které je nám mnohem bližší, a to 90. léta 20. století. Co tehdy lidé jedli, aby se v těchto trochu teplejších dnech osvěžili?
Zmrzlina z 90. Let
Počátek 90. let je v Polsku spojen se systémovou transformací. Politický systém, který se budoval od konce války, se definitivně zhroutil. A s touto průlomovou událostí se se změnila i realita polského života. Týkalo se to všech oblastí života, včetně kulinářství. Regály obchodů se začaly ohýbat pod množstvím zboží. Na volný trh se dostala i zmrzlina od zahraničních výrobců (např. Algida, Schöller), a některé polské podniky investovaly do dováženého zařízení, které výrobu mražených dezertů výrazně usnadnilo a urychlilo. Zmrzlina, která v předchozích desetiletích neměla konkurenci, v měnící se realitě kapitalismu ztratila soupeření o zákazníky. Lidé vyrůstající v 50. letech hledali sladkost ve zmrzlině Penguin. V následujícím desetiletí se z nich stal podnik, zatímco ve stejné době si rekreanti u Baltského moře pochutnávali na zmrzlině Bambino. Sedmdesátá a osmdesátá léta si někteří lidé spojují se zmrzlinou ve stříbrném provedení – zmrzlinou Calypso. A na jaké příchutě z dětství vzpomínají dnešní třicátníci?
Vodová zmrzlina
Trudno zapomnieć również o lodach wodnych. Składały się, oczywiście, głównie z wody, substancji słodzonych i odrobiny soku owocowego. Nie były wprawdzie specjalnie pożywne (ani też zdrowe), ale za to sprzedawano je w niskiej cenie. Dość powiedzieć, że wystarczyło kilkadziesiąt groszy, cudem zachowanych w dziurawej kieszeni, aby pozwolić sobie na odrobinę orzeźwienia i znacznie więcej słodyczy. Najtańsze tego rodzaju przysmaki sprzedawano zapakowane w foliowe woreczki w formie pałeczek – dlatego też nazywano je również “sopelkami”. Znane są także w tubkach czy na patyku. Pierwsze, gdy się stopiły, można było wypić niczym colę czy inny napój. Drugie, niestety, spływały prosto na palce bądź ubranie.
Lody rodzinne
Na vodovou zmrzlinu se také těžko zapomíná. Skládaly se samozřejmě hlavně z vody, sladidel a trochy ovocné šťávy. Nebyly sice nijak zvlášť výživné (ani zdravé), ale prodávaly se za nízkou cenu. Stačilo říct, že pár desítek haléřů, zázračně ušetřených v díře v kapse, stačilo k tomu, abyste si mohli dopřát trochu osvěžení a mnohem více sladkostí. Nejlevnější takové pochoutky se prodávaly zabalené ve fóliových sáčcích v podobě tyčinek – proto se jim také říkalo „rampouchy“. Známe je také v trubičkách nebo na špejli. Ty první se po rozpuštění mohly pít jako cola nebo jiný nápoj. Ty druhé bohužel šly rovnou dolů na prsty nebo na oblečení.
Rodinná zmrzlina
S kamarády jsme jedli vodovou zmrzlinu nebo jiné zmrzliny koupené za kapesné v místním obchodě. Ve sváteční dny, například po nedělním obědě, rodina opět zasedla ke smetanové zmrzlinové roládě s křupavými čokoládovými vrstvami. Nejenže okouzlila chuťové buňky, ale byla to i pastva pro oči. A byl to hlavně elegantní vzhled dezertu, který vedl k tomu, že se podával, když se u nás doma vítali vážení hosté, například dávno ztracení strýcové z druhého konce Polska.
V neposlední řadě jsou tyto pochoutky – s výjimkou zmrzliny Family Frost – běžně dostupné i dnes. Jejich zlatý věk popularity však nastal v 90. letech 20. století. Spolu s dalšími symboly tohoto desetiletí jsou pro dnešní třicátníky zdrojem vzpomínek. Krásné a nostalgické vzpomínky na jejich dětství a mládí.
